Švédsko 2008 - Jonköping - Hurá na sever

May 30, 2009

ODKAZ NA FOTOGALERII ZDE

 

Už od mého mládí jsem se chtěl jednou podívat tam daleko, na sever. Vždycky jsem si říkal, že se mi to asi hned tak nepodaří a jak je asi složité se tam dostat, dnes se tomu už jenom směju. Bylo to tak jednoduché. Stačilo se přidat k svojí bývalé malinkaté spolužačce ze základky, jejíž bratr studoval ve Švédském Jönkopingu. A tak jsme začali plánovat.

 

Letadlo, autobus? První zásadní otázka. Nakonec finančně (tehdy jsem ještě neznal Ryanair) lépe vyšel luxusní žlutý autobus, tedy nějaké 2 tisíce zpáteční přímo z Brna do Jönkopingu.

 

Byla to zajímavá cesta: 22 hodin jízdy už dlouho zažít nemusím, ale na druhou stranu jsem docela rád, že jsme to absolvovali, jelikož jsme toho zase spoustu viděli po cestě. A navíc jízda trajektem. Taky zážitek. A že se s námi poplaví ještě i vlak, několik desítek kamionů, aut, motorkářských gangů a důchodců na kole, to jsem fakt nečekal :-)

 

 

Takže tedy odpoledne odjezd z Brna, večer Německo, v noci trajektem do Dánska, nad ránem trajektem z Dánska do švédského Malmö. Ještě několik hodin dlouhých a krásných dálnic směrem na sever za polárním kruhem a jsme na místě.

 

 A první dojmy? ... Fantazie :-) Přesně takhle nějak jsem si to představoval.

 

Typické švédské domy:

 

Švédi jsou skuteční vlastenci - v každém domě je švédská vlajka, na autech, kolech, kočárcích také. Mají svoji kulturu, svoje myšlení, svoje zvyky. Ale v žádném případě nejsou špatní, a nebo nafoukaní, spíš naopak.

 

Několikrát nás překvapila jejich milost a obětavost, sotva jsme se na výletě zastavili a vytáhli mapu, už u nás stál nějaký Švéd s dotazem, kam potřebujeme.

 

Jsou to lidí hodní, milí, usměvaví... Nenajdete snad jediného Švéda, který neumí anglicky, není snad chvíle, abyste neviděli někde nějaké sportoviště, stadion či jiné podobné sportovní vyžití. Strašně moc se zde sportuje. Zdravý životní styl tu vůbec považují za hodně důležitý. Běhají tu děti, dospělí i důchodci, ráno, v poledne i večer.

 

Jo a jejich kruháče se semafory, to bylo pro Čecha něco! :)

 

 

Výlet nad město, které leží u jezera Vattern, jednoho z největších a nejhlubších ve Švédsku:

 

 

Po aklimatizaci jsme si vypůjčili přes internet za docela slušné peníze (oproti cenám za vlaky a autobusy) a vyrazili trošku dál.

 

Mimochodem v jsme si na internetu vybrali to nejlevnější auto, v půjčovně jsme dostali úplně novou Octavii, která měla najeto 400 km, pán řekl, že se to vyrábí u nás a tak se to k nám celkem hodí :-)

 

Holt jejich národní Volvo to nebylo, takže všechno ostatní je plečka :-D

 

Takhle vypadají skoro všechny švédské cesty. Krásné, dlouho, únavné... zvlášť když je už večer a mírně prší:

 

 

Náš první větší cíl byl park losů, toto zvíře jsem doposud vždycky viděl jen na rozbitých předních kapotách aut na obrázcích. Ve švédsku prý zemřou 2 losi denně na srážku s autem.

 

Zezačátku mě udivilo - králíci, slepice, prasata? To snad ne, to jsem mohl zůstat doma. Ale pak jsme si jich užili a dokonce i hladili...jsou to fajn zvířátka, ale o trošku větší než 2 metry, takže domů bych si to asi nebral:

 

 

Další zastávka byla naplánována až u Baltského moře, ve městě Kalmar, ze kterého vedl dloooouhý most na ostrov.

 

Tak jsme se smočili v moři a už se začalo stmívat. Ještě jsme stihli alespoň trošku projít Kalmar, zadarmo se navečeřet na jedné předváděcí akci v nějakém obchodu s elektro, a už jsme mohli vyrazit na cestu zpátky jo Jonköpingu.

 

Další den jsme měli v plánu jet se podívat autobusek kousek za město - do Husqvarny, kde se začala kdysi dávno vyrábět tato značka motorových pil a později i dalších vymožeností.

 

 

Další dny jsme byli ještě kousek od Jonköpingu místním trajektem na dalším ostrově, potkávali jsme různě zajímavá místa a lidi, jejich zvyky a kulturu.

 

Ve Švédsku jsme byli koncem září, teplota byla pořád okolo 12-15 stupňů, snad jen 2x pršelo za těch 5 dní, co jsme tu byli, ale nikdy ne moc dlouho.

 

Oproti česku velký nezvyk - prodej alkoholu byl vymezen do speciálních obchodů, které nebyli jen tak všude, po zakoupení ho dostanete do speciální tašky, která vás identifikuje jako pijana. Nejsou tu žádné hospody nalejvárny jako u nás, jen restaurace a obchody s jídlem. Nepije se tu skoro vůbec a už vůbec ne přes pracovní týden.

 

Díky za všechny zážitky, moje resumé - do této země se rád zase někdy vrátím.

 

S letenkami do této a dalších destinací vám rád osobně pomůžu v rámci mých hledačských schopností :-) Přihlásit k newsletteru se můžete zde.

 

Nebo máte zájem pro sebe, svoje známé, rodinu, a nebo zájmové sdružení o přednášku? Tato a další země jsou v naší nabídce přednášek na www.volaniprirody.cz.

 

Hodnocení: 8 z 10

 

ODKAZ NA FOTOGALERII ZDE

Please reload

© 2015 by Jiří Hošek

  • b-facebook
  • Instagram Black Round
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now