Omán 2014 - Země, kde je benzín levnější, než voda


1.jpg

ODKAZ NA FOTOGALERII ZDE


Nevím proč, ale spoustu lidí má vůči této zemi předsudky. Ať už kvůli muslimské víře, která tu převažuje, kvůli poloze na jihu Arabského poloostrova, nebo nevím proč vlastně. Každopádně moc Čechů sem nejezdí a to přesto, že podle Světového mírového indexu je Omán 21. nejbezpečnější zemí světa. Navíc je tu velmi levný benzín i jídlo, spaní kdekoliv na pláži pod stanem povoleno, lidé milí a přívětiví, tak proč ne zrovna Omán?


2.jpg
3.jpg

Na letišti jsme tedy půjčili auto a vyrazili na 11 denní okruh Ománem. Prvním cílem bylo z letiště najít velký obchoďák, abychom nakoupili zásoby jídla, hlavně potom vodu. Ten je opravdu nedaleko letiště směrem na centrum Muscatu, hlavního města Ománu. Potom už přes menší hory směr jiho-východ, kde byla první doporučovaná zastávka - Wadi Shab. Wadi obecně znamená koryto řeky, taková trošku oáza v poušti, takže bylo na co se těšit. Spali jsme na pláži nedaleko od parkoviště, kde se sedá na loďku pro přebrodění vody na druhý břeh. Svezli se mezi prvními a pokračovali do nitra skal. Podél vody se dá jít v pohodě několik set metrů, kde se po cestě dá dobře koupat, odpočívat, koukat na skály.


4.jpg
5.jpg

Po nějakém kilometru pěkná cesta končí a pokračuje jen úzká pěšinka pro odvážné se strmým srázem několika desítek metrů dolů do vody. Takže v případě té horší varianty se to zřejmě dá přežít. Po cca kilometru stezky jsme narazili na opravdovou oázu, jíž dominovala vodní nádrž s křišťálově čistou vodou. Navíc krásně osvěžující, ani teplou, ani chladnou. Ideální místo pro koupání...


6.jpg
7.jpg

Poté jsme již pokračovali směr Masirah, kam se musí přejet trajektem. Podle doporučení je to místo opravdové pohody a odpočinku. A krásných bílých pláží se želvama a bez lidí. Ono tedy bez lidí (až na Wadi Sham, kde se sjíždí místní snad z celého Ománu), mi připadala celá země. Turisti sem ještě zdaleka nepronikli tak, jako do jiných známých zemí. Jsou tu jen obrovské zavřené hotelové komplexy typu Hayatt, Sheraton, Hilton, apod. pro šejky a bohaté turisty ze západu, ale normálních baťůžkářů tu zatím moc není.


8.jpg
9.jpg

Cesta netrvá nikde moc dlouho, všude jsou tu rovné silnice v poušti, kde je sice nějaký rychlostní limit, většinou tu ale všichni jezdí trošku rychleji a není to nijak nebezpečné. Ujet 700 km za den tak není vůbec žádný problém. Po cestě je na co se koukat. Tu duna, tam velbloud, tam ropná rafinérie, pobřeží, apod.



11.jpg
12.jpg
13.jpg

Ostrov Masirah je sice obydlený, ale spíše jen město, kde kotví přijíždějící trajekty. Mají tu dokonce i letiště, ale létá sem něco asi spíše výjimečně. Objet ostrov není problém, po cestě jsou zase většinou jen velbloudi a pobřeží s krásnými plážemi.


14.jpg
15.jpg

Občas na nějaké pláži kempují místní a večer si tam dělají párty, nikomu ale vůbec nevadí, když přijedete poblíž a postavíte si svůj stan. Všichni jen mile pozdraví a dále si hledí svého. Občas někdo, kdo umí anglicky, prohodí nějakou větu. Na plážích lze sbírat škeble a mušle, sledovat murény, delfíny, želvy kladoucí na plážích svoje vejce.


16.jpg
17.jpg

Omán je také zemí baobabů a kadidlovníků. Je to země s největším vývozem kadidlovníků na světě a mají tu na jihu po cestě do Salalahu také místo u dálnice (Wadi Dawkah), kde se zastavují turisté a mohou se na spoustu těchto stromů podívat zblízka.


18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg

Zhruba uprostřed země jsou velké ropné vrty, kde se těží poslední zbytky ropy. Četl jsem, že odhadují zásoby ropy už jen na pár let a tak se z posledních vydělaných peněz na ropě snaží princ postavit veškeré zázemí a infrastrukturu pro turisty, aby je v dalších letech živil právě turismus.


22.jpg
23.jpg

U Salalahu na jihu, což je druhé největší město v Ománu, lze na pobřeží projet okolo velmi starého hřbitova s netradičními náhrobky, strážných věží a tvrzí, které bránili Omán před nájezdy protivníků a sledovali důležitý lodní přístav, odkud zboží a hlavně kadidlovník putoval do celého světa.


24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg

Nedaleko Salalahu na východ je také možno podívat se do Khor Rori, pevnosti a obchodního města, které je obehnáno hradbami u bývalého lodního přístavu.


28.jpg
29.jpg

Další zastávkou je Wadi Dirbat, čistá říčka s koupajícími se velbloudy. Ti byli tedy obzvláště rozmazlení a zvyklí na člověka, takže nejenže nebyl problém se s nimi trošku pomazlit, ale spíše byl problém jim vysvětlit, že už musíme zase jet.


30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg

Nedaleko tohoto místa ještě výše jsme také navštívili několik obrovských zemských propadlin a kaňonů, které místní na značkách nazývají prostě "hole" - díra.


34.jpg
35.jpg

Nedaleko Salalahu směrem na západ země jsou asi nejhezčí pláže z celého Ománu. Moře je tu krásné, s výhledy, autem se dá zajet až na pláž, jsou tu všude altánky, kde místní velmi rádi kempují, zvláště večer, čisté otevřené toalety s vodou, klid všude kolem.


36.jpg
37.jpg

Bylo na čase se zase začít vracet na sever, tentokráte nitrem země. Cesta byla dlouho, ale nikoliv nekonečná. Naopak to celkem dobře ubíhalo, jen sem tam nějaká tradiční místní kontrola. Jednou trošku prohledávali auto, ale jinak vůbec žádný problém.


38.jpg
39.jpg

Další den jsme dorazili do Nizwy, údajně nejturističtějšího města Ománu. No pravda, dva turisty jsme tu potkali, ale nechali se přivézt nějakým 4x4 jeepem. Asi Němci.


40.jpg
41.jpg

Nedaleko Nizwy ještě projíždíme starobylým městečkem Bahla, vybíráme si z jídelního lístku a nakonec losujeme opět ze 3 možných variant, které místní většinou znají i v angličtině - kuře, ryba, vepřové. Na výběr je mnoho, ale těžko si to nějak vysvětlit.


42.jpg
43.jpg

Hlavním cílem zde je tzv. Ománský Grand Canyon. Je to opravdu pěkné místo. Většinou si tu místní přivydělávají tím, že zastavují turisty v normálních autech a říkají jim, že ho po cestě nahoru rozbijou, že jim tu neplatí pojistka a že je za drobný bakšiš vyvezou jejich Toyotou. Cesta je však s opatrností sjízdná úplně jakýmkoliv autem a to až nahoru ke kempům, kde není problém nechat auta, projít si horní cestu nad Canyonem a sejít dolů pod kempy k vesničce Al Khateem, kde začíná stezka podél stěny kaňonu až na konec, kde jsou vidět zbytky obydlí starousedlíků, kteří tu prý snad před několika desítkami let ještě normálně žili.


44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg

Začínáme se vracet zpět k Muscatu, nicméně nedá nám to a toužíme vyzkoušet místní horké prameny Ath-Thowra. Opravdu něco úžasného. Až na to tedy, že společně s lidmi se tu běžně v tomto kouzelném potoce pere prádlo, myjí auta, se kterými si místní v pohodě sjedou až do řeky. Nicméně pokud vyjdete po proudu kousíček výš, stačí v podstatě pár set metrů za roh, najdete "vanu", kde budete s největší pravděpodobností úplně sami a můžete tu naprosto v klidu relaxovat klidně až do setmění, jako my.


48.jpg
49.jpg

Po několika sekundách ve vodě vás začnou ohlodávat místní rybky. Zezačátku je to nepříjemné, ale časem si člověk zvykne a když si vezmete, že u nás nebo jinde ve světě za to ještě lidé platí...


50.jpg
51.jpg

Vracíme se do Muscatu a navštěvujeme Palác sultána Quaboose, který tu nechal postavit jako chloubu země. Je tu prý snad nejtěžší ručně šitý koberec na světě. A kolem něj pěkná zahrada.


52.jpg
53.jpg
54.jpg
55.jpg

Vyjíždíme ještě nedaleko města na prohlídku přístavu a bazaru, kde se prodává vše, co má být součástí správné Hedvábné stezky, tedy především látky z Kašmíru.


56.jpg
57.jpg

58.jpg
59.jpg

Celkově mě Omán mile překvapil a rozhodně ho doporučuji ostatním turistům. Zvlášť v dnešní době, kdy už nepotřebujeme víza do Dubaje, je nejjednodušší a nejlevnější variantou letět právě sem za pár tisíc z Prahy či Budapešti a odsud jet buď již půjčeným autem anebo autobusem do Muscatu.


S letenkami do této a dalších destinací vám rád osobně pomůžu v rámci mých hledačských schopností :-) Více informací ZDE.


Nebo máte zájem pro sebe, svoje známé, rodinu anebo zájmové sdružení o přednášku? Tato a další země jsou v naší nabídce přednášek na www.volaniprirody.cz.


Celkové hodnocení: 8 z 10


Úroveň angličtiny: 5 z 10


ODKAZ NA FOTOGALERII ZDE

#cestování #Omán #Asie #Muscat